Byla to nehoda...rána z čistého nebe...nebo spíš doslova rána od auta o jedné letní půlnoci...

Ještě dvě hodiny po jeho srážce s řidičem přesně před našimi vraty... jsme se snažili udělat všechno pro to, abychom ho zachránili...ale naše láska, bílá pacička, naše srdíčko Černín nepřežil.  Dlouho jsem to nemohla sem ani napsat. Neměla jsem chuť pokračovat dál ve tvoření těchto stránek...ale život jde dál i  tak... Pořád na Černína vzpomínáme...On byl zkrátka hvězda... mimo to od narození  věrný průvodce naší malé Maiky, jejímuž temperamentu se naše ostatní kočky vyhýbají...Jeho ztrátu nesla hrdě, vzhledem ke svému věku tak trochu s nadhledem...co mi ale lámalo srdíčko, když pořád chodila a říkala..."Čeunín neni...umžel...auto zajeuo...šeu za maminkou do nebe...." tak jsme jí to totiž vysvětlili....že šel hledat svou ztracenou maminku Perchtu...která se nám ztratila v únoru 2012....

Co dál dodat? Gulivere von Wonischen alias Černíne, štěstíčko naše, odpočívej v pokoji v kočičím nebi a shlížej na nás ze shora s láskou alespoň takovou, s jakou my Ti budeme nosit kytičky na Tvůj hrobeček pod starou hrušní, kde jsi rád lehával...

...a ještě zbývá jen dodat....Tvojí bílou "TLAPKU NA TO"

Fotky Černína od jeho narození najdete po kliknutí ZDE